Jak se rodila cesta kolem světa?

Je to zhruba 5 let, co se tahle myšlenka zrodila. S mou kamarádkou Míšou jsme rozebírali věci, které jsou pro nás v životě nejdůležitější, což mě přinutilo zamyslet se a sestavit si provizorní seznam toho, co bych rád v životě dokázal. Mimo toho, že se tam objevili cizí jazyky, byť meta čtyř zdá se nyní trochu poddimenzovaná, jsem si uvědomil, že pokud chci vidět celý svět, tak bych neměl otálet. S přibývajícím věkem mohou vyvstat závazky – pozitivní (žena, děti), ale i negativní (nemoc), které by mě mohly limitovat. Mými slovy: „Než abych v padesáti lamentoval nad tím, že bych rád jel na cestu kolem světa, ale spousta věcí mě omezuje, tak si radši vezmu do ruky album se spoustou fotek a zavzpomínám, kde všude jsem před (zhruba) 20 lety byl a co všechno zažil“.

5 let uteklo jako voda

Během 5 let jsem vystřídal dvě práce, dokázal hodně šetřit a vytvořil si plán na to, co všechno budu muset před odjezdem vyřešit. Ti co mě znají vědí, že nejsem zrovna spontánní člověk. Nedokázal bych se ze dne na den sbalit a odjet, takže jsem se dle hesla „Kdo je připraven není překvapen“ začal připravovat. Jak konkrétně? Jednalo se spoustu dílčích věcí:

  • Očkování;
  • Vybavení;
  • Cizí jazyky;
  • Finance;
  • Dokumenty;
  • Pojištění;
  • Práce;
  • Další drobnosti jako vizitky, blog, instagram, atd.

Všechny tyhle body jsou ale poněkud obsáhlejší, takže je detailněji rozeberu v samostatných článcích.

Obecným tipem, co vše výše zmíněné zahrnuje, je skvělá knížka od Matouše Vinše a Petra Nováka s názvem TravelBible. Najdete tam spoustu skvělých tipů na levné a pohodlné cestování. Já sám jsem se nechal řadou věcí inspirovat. Věděli jste například, že existují portály, kde se můžete nechat zaměstnat na lodi (plachetnici) jako člen posádky a plavit se klidně přes oceán? Já taky ne – ale tohle přesně plánuju vyzkoušet!


No a teď přijde ta nudná část, protože jsem vlastně pět let jenom pracoval na svým snu. Chodil do práce, absolvoval různý jazykový kurzy, čas od času si nechal dát injekci s velmi nakažlivou nemocí. Navíc jsem všem vykládal o tom, jak jednou odjedu na cestu kolem světa. Vůbec se vám nedivím, že už jste mě ani nikam nezvali, když jsem o tom vydržel blábolit tak dlouho.

Poslední měsíc

A pak to přijde. Po dlouhých pěti letech je to konečně tady, dal jsem výpověď v práci, začal se stěhovat z bytu – takže to vypadalo asi takhle, a snažil se dohnat všechny resty ve čtení cestovatelských časopisů a načerpat tak poslední inspiraci.

Abyste si ale nemysleli, že nechat všechno za sebou bylo až tak snadný, tak to vůbec. V Brně jsem měl a stále mám rodinu, spoustu přátel a koníčků. Z tohoto pohledu byly nejhorší poslední dva týdny, Uvědomoval jsem si, že musím vystoupit ze své komfortní zóny – to vlastně považuju za ten nejtěžší krok. Teď – 10. den na cestě – to ale zpětně hodnotím jako klíčové rozhodnutí svého života.

Den D – operace „Overlord“. Pro mě to bylo 2. 7. 2019 – kdy jsem ráno vzal svůj batoh a samo sebou jednokolku. Sedl na autobus, na nádraží v Brně na vlak a vyrazil směr Bielsko-Biala (Polsko), kde jsem se měl potkat s mou kamarádkou z Erasmu – Agátou. O tom jak jsem se jim snažil pomáhat při včelaření ale zase až příště.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *